Tygacil - příbalová informace

Indikace Kontraindikace Opatření pro použití Interakce Varování Dávkování a způsob použití Předávkování Nežádoucí účinky Doba použitelnosti a skladování

Aktivní složky: Tigecyklin

Tygacil 50 mg prášek pro infuzní roztok

Proč se přípravek Tygacil používá? K čemu to je?

Tygacil je antibiotikum ze skupiny glycylcyklinů, které funguje tak, že zastavuje růst bakterií, které způsobují infekce.

Váš lékař Vám předepsal přípravek Tygacil, protože Vy nebo Vaše dítě, kterému je nejméně 8 let, máte jeden z následujících typů závažné infekce:

  • Komplikovaná infekce kůže (kůže) a měkkých tkání (tkáně pod kůží), s výjimkou infekcí diabetické nohy.
  • Komplikovaná infekce břicha

Přípravek Tygacil se používá pouze tehdy, pokud se lékař domnívá, že jiná antibiotika nejsou vhodná.

Kontraindikace Kdy by Tygacil neměl být používán

Nepoužívejte přípravek Tygacil

  • Jste -li alergický (přecitlivělý) na tigecyklin, léčivou látku v přípravku Tygacil.Pokud jste alergičtí na antibiotika ze skupiny tetracyklinů (např. Minocyklin, doxycyklin atd.), Můžete být také alergičtí na tigecyklin.

Opatření pro použití Co potřebujete vědět, než začnete přípravek Tygacil užívat

Před použitím přípravku Tygacil se poraďte se svým lékařem nebo zdravotní sestrou:

  • pokud se u vás vyvine špatné nebo pomalé hojení ran.
  • jestliže trpíte průjmem před léčbou přípravkem Tygacil. Pokud během léčby přípravkem Tygacil nebo po ní dostanete průjem, ihned to sdělte svému lékaři. Neužívejte léky na průjem, aniž byste se nejprve poradili se svým lékařem.
  • pokud máte nebo jste v minulosti měl nějaké nežádoucí účinky způsobené antibiotiky ze skupiny tetracyklinů (například senzibilizace kůže v důsledku slunečního záření, skvrny na rostoucích zubech, zánět slinivky břišní a změny v některých laboratorních hodnotách prováděných k vyšetření krve schopnost srážení).
  • jestliže užíváte určité léky (nazývané antikoagulancia) používané k prevenci nadměrné srážlivosti krve (viz také „Další léčivé přípravky a přípravek Tygacil“ v ​​této příbalové informaci).
  • pokud užíváte antikoncepční pilulky, protože během léčby přípravkem Tygacil budete možná muset používat další antikoncepci (viz také „Další léčivé přípravky a přípravek Tygacil“ v ​​této příbalové informaci).
  • jestliže máte nebo jste v minulosti měl (a) problémy s játry. V závislosti na stavu vašich jater může lékař dávku snížit, aby se vyhnul nežádoucím účinkům.

Během léčby přípravkem Tygacil:

  • Okamžitě informujte svého lékaře, pokud se u vás objeví příznaky alergické reakce.
  • Okamžitě informujte svého lékaře, pokud se u vás objeví silná bolest břicha, nevolnost a zvracení; protože by to mohly být příznaky akutní pankreatitidy (tj. zánět slinivky břišní, který může vést k silné bolesti břicha, nevolnosti a zvracení).
  • U některých závažných infekcí se může lékař rozhodnout použít přípravek Tygacil v kombinaci s jinými antibiotiky.
  • Váš lékař vás bude pečlivě sledovat z hlediska vývoje dalších bakteriálních infekcí. V takovém případě vám může předepsat jiné antibiotikum, specifické pro typ infekce, kterou máte.
  • Ačkoli antibiotika jako Tygacil bojují s některými bakteriemi, jiné bakterie a houby mohou nadále růst; tomuto jevu se říká přerůstání. Váš lékař vás bude pečlivě sledovat kvůli možné infekci a v případě potřeby vás ošetří.

Děti a dospívající

Tygacil by neměl být používán u dětí mladších 8 let z důvodu nedostatku údajů o bezpečnosti a účinnosti v této věkové skupině a protože může vyvolat trvalé zubní defekty, jako jsou skvrny na vyvíjejících se zubech.

Interakce Které léky nebo potraviny mohou ovlivnit účinek přípravku Tygacil

Vždy informujte svého lékaře, pokud užíváte nebo jste v nedávné době užíval jiné léky.

Tygacil může rozšířit některé testy, které měří, jak dobře se vám sráží krev. Je důležité, abyste svému lékaři sdělil, zda užíváte nějaké léky, které zabraňují nadměrnému srážení krve. V takovém případě vás lékař bude pečlivě sledovat.

Tygacil může interferovat s antikoncepční pilulkou (antikoncepční pilulka). Poraďte se svým lékařem o potřebě další antikoncepce během léčby přípravkem Tygacil.

Varování Je důležité vědět, že:

Těhotenství a kojení

Tygacil může způsobit poškození plodu. Pokud jste těhotná nebo plánujete otěhotnět, poraďte se před užitím přípravku Tygacil se svým lékařem.

Není známo, zda se Tygacil vylučuje do lidského mléka. Před kojením dítěte požádejte o radu svého lékaře.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů

Tygacil může způsobit nežádoucí účinky, jako je závratě. To může ovlivnit schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.

Dávka, způsob a doba podání Jak používat Tygacil: Dávkování

Tygacil vám podá lékař nebo zdravotní sestra.

Doporučená dávka pro dospělé je zpočátku 100 mg, poté následuje dávka 50 mg každých 12 hodin. Tato dávka se podává intravenózně (přímo do krve) po dobu 30 až 60 minut.

Doporučená dávka u dětí ve věku 8 až <12 let je 1,2 mg / kg podávaná intravenózně každých 12 hodin až do maximální dávky 50 mg každých 12 hodin.

Doporučená dávka u dospívajících ve věku 12 až <18 let je 50 mg podávaných každých 12 hodin

. Průběh léčby obvykle trvá 5 až 14 dní. Váš lékař rozhodne, jak dlouho se musíte léčit.

Předávkování Co dělat, pokud jste užili příliš mnoho přípravku Tygacil

Jestliže jste použil (a) více přípravku Tygacil, než jste měl (a)

Pokud máte obavy, protože se domníváte, že jste obdrželi příliš mnoho přípravku Tygacil, okamžitě to promluvte se svým lékařem nebo zdravotní sestrou.

Pokud vynecháte dávku přípravku Tygacil

Pokud máte obavy, protože si myslíte, že jste zapomněli užít dávku, okamžitě se poraďte se svým lékařem nebo zdravotní sestrou.

Nežádoucí účinky Jaké jsou vedlejší účinky přípravku Tygacil

Podobně jako všechny léky, může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého.

Četnost možných vedlejších účinků uvedených níže je definována pomocí následující konvence

: Velmi časté (mohou postihnout více než 1 z 10 lidí)

Časté (mohou postihnout až 1 z 10 lidí)

Méně časté (mohou postihnout až 1 ze 100 lidí)

Vzácné (mohou postihnout až 1 z 1000 lidí)

Velmi vzácné (mohou postihnout až 1 z 10 000 lidí)

Není známo (frekvenci nelze z dostupných údajů určit)

Velmi časté nežádoucí účinky jsou:

  • Nevolnost, zvracení a průjem.

Časté nežádoucí účinky jsou:

  • Absces (sběr hnisu), infekce;
  • Laboratorní testy prokazující sníženou koagulační kapacitu;
  • Závrať
  • Podráždění žil způsobené injekcí včetně bolesti, zánětu, otoku a srážení:
  • bolest břicha, dyspepsie (bolest žaludku a poruchy trávení), anorexie (ztráta chuti k jídlu);
  • Zvýšení jaterních enzymů, hyperbilirubinémie (nadbytek žlučových pigmentů v krvi)
  • Svědění, kožní vyrážka;
  • Špatné nebo pomalé hojení ran
  • Bolest hlavy
  • Zvýšení amylázy, což je enzym nacházející se ve slinných žlázách a slinivce, zvýšení dusíku močoviny (BUN);
  • Zápal plic;
  • Nízká hladina cukru v krvi
  • Sepsa (závažná infekce v těle a krvi) / septický šok (vážný zdravotní stav, který může vést k poškození více orgánů a smrti v důsledku sepse);
  • Reakce v místě vpichu (bolest, zarudnutí, zánět);
  • Nízké hladiny bílkovin v krvi

Méně časté nežádoucí účinky jsou:

  • Akutní pankreatitida (zánět slinivky břišní, který se může projevit silnou bolestí břicha, nevolností a zvracením);
  • Žloutenka (zežloutnutí kůže), zánět jater;
  • Nízké hladiny krevních destiček v krvi (což by mohlo vést ke „zvýšenému sklonu ke krvácení a tvorbě modřin / hematomu).

Neznámé nežádoucí účinky jsou:

  • Anafylaktická / anafylaktoidní reakce (která může být mírná až závažná, včetně „náhlé a generalizované alergické reakce, která může vést k život ohrožujícímu šoku [např. Potíže s dýcháním, rychlý pokles krevního tlaku, zrychlený puls];
  • Selhání jater; (játra)
  • Kožní reakce, která může mít za následek závažné puchýře a popraskání kůže (Stevens-Johnsonův syndrom).

Pseudomembranózní kolitida se může objevit u většiny antibiotik včetně Tygacilu. Skládá se z těžkého, přetrvávajícího průjmu nebo krvavého průjmu spojeného s bolestí břicha nebo horečkou, což může být známkou závažného „zánětu střev“, který se může objevit během léčby nebo po ní

Hlášení nežádoucích účinků

Pokud se u vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři. Nežádoucí účinky můžete hlásit také přímo na adresu: Státní ústav pro kontrolu léčiv Šrobárova 48100 41 Praha 10 Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

Expirace a retence

Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí

Tygacil by měl být skladován při teplotě do 25 C.

Nepoužívejte Tygacil po uplynutí doby použitelnosti uvedené na lahvičce.

Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni v měsíci

Konzervace po přípravě

Jakmile byl prášek rozpuštěn v roztoku a naředěn k použití, měl by vám být podán okamžitě.

Roztok Tygacil po rozpuštění musí mít žlutou až oranžovou barvu; pokud tomu tak není, musí být roztok zlikvidován.

Nevyhazujte žádné léčivé přípravky do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého lékárníka, jak naložit s přípravky, které již nepoužíváte. Pomůže to chránit životní prostředí.

Co přípravek Tygacil obsahuje

Aktivní složkou je tigecyklin. Jedna injekční lahvička obsahuje tigecyklinum 50 mg.

Dalšími složkami jsou monohydrát laktózy, kyselina chlorovodíková a hydroxid sodný.

Jak Tygacil vypadá a obsah balení

Tygacil je dodáván jako prášek pro infuzní roztok v injekční lahvičce a před naředěním má vzhled oranžového prášku nebo tablety. Tyto lahvičky jsou distribuovány do nemocnic v balení po deseti lahvičkách. Prášek musí být smíchán v injekční lahvičce s jednou malé množství roztoku Injekční lahvičku jemně protřepejte, dokud se lék nerozpustí.

Zdroj příbalové informace: AIFA (Italská agentura pro léčivé přípravky). Obsah zveřejněný v lednu 2016. Přítomné informace nemusí být aktuální.
Abyste měli přístup k nejaktuálnější verzi, doporučujeme navštívit webovou stránku AIFA (Italská agentura pro léčivé přípravky). Prohlášení a užitečné informace.

Další informace o přípravku Tygacil lze nalézt v záložce "Souhrn charakteristik". 01.0 NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU 02.0 KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ 03.0 LÉKOVÁ FORMA 04.0 KLINICKÉ ÚDAJE 04.1 Terapeutické indikace 04.2 Dávkování a způsob podání 04.3 Kontraindikace 04.4 Zvláštní upozornění a vhodná opatření pro použití 04.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce04.6 a laktace0,4,7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje0,04 skladování 06.5 Charakter vnitřního obalu a obsah balení 06.6 Návod k použití a zacházení 07.0 DRŽITEL VŠEHO POVOLENÍ „UMÍSTĚNÍ NA TRH08.0 REGISTRAČNÍ ČÍSLO“ UMÍSTĚNÍ NA TRH09.0 DATUM PR IMA AUTORIZACE NEBO PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 10.0 DATUM REVIZE TEXTU 11.0 PRO RADIOPharmaceutika, ÚPLNÉ ÚDAJE O VNITŘNÍ RADIAČNÍ DOSIMETRII 12.0 PRO RADIOPharmaceutika, DOPLŇKOVÉ PODROBNOSTI NA EST

01.0 NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

TYGACIL

02.0 KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna 5ml injekční lahvička přípravku Tygacil obsahuje 50 mg tigecyklinum. Po rekonstituci obsahuje 1 ml 10 mg tigecyklinum.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

03.0 LÉKOVÁ FORMA

Prášek pro infuzní roztok.

Lyofilizovaný prášek nebo tableta oranžové barvy.

04.0 KLINICKÉ INFORMACE

04.1 Terapeutické indikace

Tygacil je indikován k léčbě následujících infekcí (viz body 4.4 a 5.1):

• komplikované infekce kůže a měkkých tkání, s výjimkou infekcí diabetické nohy (viz bod 4.4)

• komplikované intraabdominální infekce

Viz oficiální pokyny pro vhodné používání antibiotik.


04.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Doporučená dávka pro dospělé je počáteční dávka 100 mg, po které následuje 50 mg každých 12 hodin po dobu 5-14 dnů.

Délka léčby by se měla řídit závažností, místem infekce a klinickou odpovědí pacienta.

Jaterní nedostatečnost

U pacientů s mírnou až středně těžkou poruchou funkce jater (Child Pugh A a Child Pugh B) není nutná úprava dávkování.

U pacientů s těžkou poruchou funkce jater (Child Pugh C) by měla být dávka Tygacilu snížena na 25 mg každých 12 hodin po nasycovací dávce 100 mg. Pacienti s těžkou poruchou funkce jater (Child Pugh C) by měli být léčeni opatrně a měla by být sledována reakce na léčbu (viz body 4.4 a 5.2).

Selhání ledvin

U pacientů s renální insuficiencí nebo u pacientů podstupujících hemodialýzu není nutná úprava dávkování (viz bod 5.2).

Starší pacienti

U starších pacientů není nutná úprava dávkování (viz bod 5.2).

Dětští pacienti

Přípravek Tygacil se nedoporučuje používat u dětí a dospívajících mladších 18 let z důvodu nedostatku údajů o bezpečnosti a účinnosti (viz body 5.2 a 4.4).

Způsob podání

Tygacil se podává pouze intravenózní infuzí po dobu 30 až 60 minut (viz bod 6.6).


04.3 Kontraindikace

Přecitlivělost na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku.

Pacienti přecitlivělí na antibiotika ze skupiny tetracyklinů mohou být přecitlivělí na tigecyklin.


04.4 Zvláštní upozornění a vhodná opatření pro použití

U tigecyklinu byly hlášeny anafylaktické / anafylaktoidní reakce, potenciálně život ohrožující (viz body 4.3 a 4.8).

U pacientů léčených tigecyklinem byly hlášeny případy poškození jater s převážně cholestatickými charakteristikami, včetně některých případů jaterního selhání s fatálními následky.Ačkoli u pacientů léčených tigecyklinem může dojít k selhání jater v důsledku latentní komorbidity nebo souběžné léčby, je třeba zvážit možný přínos tigecyklinu (viz bod 4.8).

Antibiotika ze třídy glycylcyklinů jsou strukturálně podobná antibiotikům ze skupiny tetracyklinů. Tigecyklin může způsobit podobné nežádoucí reakce jako antibiotika ze skupiny tetracyklinů. Tyto reakce mohou zahrnovat fotosenzitivitu, pseudotumor cerebri, pankreatitidu a antiabolický účinek vedoucí ke zvýšení dusíku močoviny (BUN), BUN, acidózy a hyperfosfatemie (viz bod 4.8).

V souvislosti s léčbou tigecyklinem se vyskytla (frekvence: méně častá) akutní pankreatitida, která může být závažná (viz bod 4.8). Diagnóza akutní pankreatitidy by měla být stanovena u pacientů užívajících tigecyklin, u kterých se rozvinou klinické příznaky, příznaky nebo laboratorní abnormality související s akutní pankreatitidou. Většina hlášených případů se vyvinula po alespoň jednom týdnu léčby. Byly hlášeny případy u pacientů bez známých rizikových faktorů pro pankreatitidu. Pacienti se po vysazení tigecyklinu obecně zlepší. Přerušení léčby tigecyklinem by mělo být zváženo v případech, kdy existuje podezření, že se u vás vyvinula pankreatitida.

Existují „omezené zkušenosti“ s použitím tigecyklinu při léčbě infekcí u pacientů s vážnými základními onemocněními.

V klinických studiích komplikovaných infekcí kůže a měkkých tkání byla nejčastějším typem infekce u pacientů léčených tigecyklinem celulitida (59%), následovaná závažnými abscesy (27,5%). s infekcemi dekubitů nebo pacienty s infekcemi vyžadujícími léčbu delší než 14 dní (například: nekrotizující fasciitida) nebyli zařazeni. Omezený počet pacientů s komorbiditami, jako je diabetes (20%), onemocnění periferních cév (7%), intravenózní zneužívání drog (2%) a infekce HIV (1%). S léčbou pacientů se souběžnou bakteriémií (3%) byly také „omezené zkušenosti“. Při léčbě těchto pacientů se proto doporučuje opatrnost. Výsledky rozsáhlé studie pacienti s infekcemi diabetické nohy ukázali, že tigecyklin byl méně účinný než tigecyklin se proto u těchto pacientů nedoporučuje. (viz odstavec 4.1)

V klinických studiích komplikovaných intraabdominálních infekcí byla nejčastějším typem infekce u pacientů léčených tigecyklinem komplikovaná apendicitida (51%), následovaly další méně často uváděné diagnózy, jako komplikovaná cholecystitida (14%)., Intraabdominální abscesy (10%), střevní perforace (10%) a žaludeční nebo duodenální vředy, které byly perforovány méně než 24 hodin (5%). Z těchto pacientů mělo 76%přidruženou difúzní peritonitidu (chirurgicky evidentní peritonitidu). byl omezený počet pacientů se souběžnými závažnými onemocněními, jako jsou imunokompromitovaní pacienti, pacienti se skóre APACHE II> 15 (4%) nebo s více chirurgicky detekovanými intraabdominálními abscesy (10%). S léčbou pacientů se souběžnou bakteriémií (6%) byly „omezené“ zkušenosti. Při léčbě těchto pacientů se proto doporučuje opatrnost.

Pokud je tigecyklin podáván těžkým pacientům s komplikovanými intraabdominálními infekcemi (cIAI) sekundárně po klinicky zjevné perforaci střeva nebo pacientům s počínající sepsí nebo septickým šokem, je třeba zvážit použití kombinované antibakteriální terapie (viz bod 4.8).

Účinek cholestázy na farmakokinetiku tigecyklinu nebyl dostatečně stanoven.

Biliární exkrece představuje přibližně 50% celkového vylučování tigecyklinu. Pacienti s cholestázou by proto měli být pečlivě sledováni.

Pokud je tigecyklin podáván s antikoagulancii, měl by být pro sledování pacientů proveden protrombinový čas nebo jiné vhodné koagulační testy (viz bod 4.5).

Pseudomembranózní kolitida byla hlášena téměř u všech antibakteriálních látek a její závažnost se může pohybovat od mírné až po život ohrožující. Proto je důležité zvážit tuto diagnózu u pacientů, kteří mají průjem během nebo po podání jakékoli antibakteriální látky (viz bod 4.8).

Použití tigecyklinu může vést k přemnožení necitlivých organismů, včetně hub. Pacienti by měli být během léčby pečlivě sledováni. Pokud by došlo k superinfekci, měla by být použita vhodná opatření (viz bod 4.8).

Výsledky studií na potkanech léčených tigecyklinem ukázaly změnu barvy kostí. Tigecyklin může být u lidí spojen s trvalým zbarvením zubů, je -li používán během růstu zubů (viz bod 4.8).

Přípravek Tygacil by neměly používat děti mladší 8 let z důvodu změny barvy zubů a nedoporučuje se u dospívajících do 18 let kvůli nedostatku údajů o bezpečnosti a účinnosti (viz body 4.2 a 4.8).


04.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Interakční studie byly provedeny pouze u dospělých.

Souběžné podávání tigecyklinu a warfarinu (25 mg v jedné dávce) zdravým subjektům vedlo ke snížení clearance R-warfarinu o 40%a S-warfarinu o 40%, respektive ke zvýšení AUC o 68%. 29%. Mechanismus této interakce zatím není jasný. Dostupné údaje nenaznačují, že by tato interakce mohla vést k významným změnám v mezinárodním normalizovaném poměru (INR). Jelikož však tigecyklin může prodloužit jak protrombinový čas (PT), tak částečně aktivovaný tromboplastinový čas (aPTT), měly by být pečlivě provedeny vhodné koagulační testy monitorovány při současném podávání tigecyklinu s antikoagulancii (viz bod 4.4). Warfarin neovlivnil farmakokinetický profil tigecyklinu.

Tigecyklin není zcela metabolizován. Proto se neočekává, že by clearance tigecyklinu byla ovlivněna účinnými látkami, které inhibují nebo indukují aktivitu těchto izoforem CYP450.

In vitro, tigecyklin není ani kompetitivní inhibitor, ani nevratný inhibitor enzymů CYP450 (viz bod 5.2).

Při doporučeném dávkování neovlivňoval tigecyklin rychlost, množství absorpce nebo clearance digoxinu (0,5 mg a následně 0,25 mg denně) při podávání zdravým dospělým. Digoxin neovlivnil farmakokinetický profil tigecyklinu. Při podávání tigecyklinu s digoxinem proto není nutná žádná úprava dávky.

Ve studiích in vitronebyl mezi tigecyklinem a jinými běžně používanými skupinami antibiotik pozorován žádný antagonismus.

Souběžné užívání antibiotik s perorálními kontraceptivy může snížit účinnost perorálních kontraceptiv.


04.6 Těhotenství a kojení

Nejsou k dispozici dostatečné údaje o používání tigecyklinu u těhotných žen. Výsledky studií na zvířatech ukázaly, že tigecyklin může při podávání během těhotenství způsobit poškození plodu (viz bod 5.3.). Potenciální riziko pro člověka není známo. Jak je známo pro antibiotika ze skupiny tetracyklinů může tigecyklin také vyvolat trvalé zubní defekty (změna barvy a defekty skloviny) a zpoždění osifikačních procesů u obou plodů, odhalených v děloze během poslední poloviny gestace., oba u dětí mladších osmi let v důsledku akumulace ve tkáních s vysokým obratem vápníku a tvorba komplexů chelátů vápníku (viz bod 4.4). Tigecyklin by neměl být během těhotenství používán, pokud to není nezbytně nutné.

Není známo, zda se tento lék vylučuje do lidského mléka. Ve studiích na zvířatech se tigecyklin vylučuje do mléka kojících potkanů. Pokud léčba tigecyklinem probíhá, je třeba postupovat opatrně a zvážit přerušení kojení, protože nelze vyloučit potenciální riziko pro kojence (viz bod 5.3).


04.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Nebyly provedeny žádné studie účinků tigecyklinu na schopnost řídit a obsluhovat stroje. Může se objevit závratě, což může mít vliv na řízení a obsluhu strojů (viz bod 4.8).


04.8 Nežádoucí účinky

Celkový počet pacientů léčených tigecyklinem v klinických studiích fáze 3 byl 1415. Nežádoucí účinky byly hlášeny přibližně u 41% pacientů léčených tigecyklinem. U 5% pacientů byla léčba ukončena z důvodu nežádoucích účinků.

V klinických studiích byly nejčastějšími nežádoucími účinky studijního léku reverzibilní nevolnost (20%) a zvracení (14%), které se obvykle vyskytovaly časně (1. až 2. den léčby) a byly obecně mírné až střední intenzity.

Nežádoucí účinky hlášené u přípravku Tygacil, včetně reakcí z klinických studií a zkušeností po uvedení na trh, jsou uvedeny níže:

Kategorie frekvencí jsou vyjádřeny následovně: velmi časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100 až

U nežádoucích účinků identifikovaných po uvedení přípravku Tygacil na trh vyplývajících ze spontánních hlášení, u nichž nelze frekvenci odhadnout, je četnost zařazena do kategorie neznámá.

Infekce a infestace

Časté: absces, infekce.

Méně časté: sepse, septický šok.

V klinických studiích fáze 3 se závažné nežádoucí účinky související s infekcí vyskytovaly častěji u subjektů léčených tigecyklinem (6,7%) než u komparátorů (4,6%). Významné rozdíly v sepse / septickém šoku byly pozorovány u pacientů léčených tigecyklinem (1,5%) ve srovnání s komparátory (0,5%).

Poruchy krve a lymfatického systému

Časté: prodloužený aktivovaný parciální tromboplastinový čas (aPTT), prodloužený protrombinový čas (PT).

Méně časté: zvýšení mezinárodního normalizovaného poměru (INR).

Není známo: trombocytopenie.

Poruchy imunitního systému

Není známo: anafylaktické / anafylaktoidní reakce (viz body 4.3 a 4.4).

Poruchy metabolismu a výživy

Méně časté: hypoproteinémie.

Poruchy nervového systému

Časté: závratě.

Cévní patologie

Časté: flebitida.

Méně časté: tromboflebitida.

Gastrointestinální poruchy

Velmi časté: nevolnost, zvracení a průjem.

Časté: bolest břicha, dyspepsie, anorexie.

Méně časté: akutní pankreatitida (viz bod 4.4).

Poruchy jater a žlučových cest

Časté: zvýšené sérové ​​hladiny aspartátaminotransferázy (AST) a alaninaminotransferázy (ALT), hyperbilirubinémie.

Abnormality hodnot AST a ALT u pacientů léčených Tygacilem byly hlášeny častěji v období po terapii než u pacientů léčených komparátorem, kde se tyto příhody vyskytovaly častěji během léčby.

Méně časté: žloutenka, poškození jater, obvykle cholestatické.

Není známo: selhání jater (viz bod 4.4).

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Časté: pruritus, vyrážka.

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Časté: bolest hlavy.

Méně časté: reakce v místě vpichu, zánět v místě vpichu, bolest v místě vpichu, edém v místě vpichu, flebitida v místě vpichu.

Diagnostické testy

Časté: zvýšené hladiny amylázy v séru, zvýšený dusík močoviny (BUN).

Ve všech studiích fáze 3 a 4, u komplikovaných infekcí kůže a měkkých tkání (cSSSI) a komplikovaných intraabdominálních infekcí (cIAI), došlo k úmrtí u 2,3% (52/2216) pacientů, kteří dostávali tigecyklin, a 1,5% (33/2206 ) pacientů, kteří dostali srovnávací léky.

Účinky třídy antibiotik

Pseudomembranózní kolitida, která se může pohybovat od mírné až po život ohrožující (viz bod 4.4).

Přerůstání necitlivých organismů, včetně hub (viz bod 4.4).

Třídní účinky tetracyklinů

Třída antibiotik Glycylcyklin je strukturálně podobná skupině antibiotik Tetracykliny. Nežádoucí účinky skupiny tetracyklinů mohou zahrnovat fotosenzitivitu, pseudo mozkové nádory, pankreatitidu a antiabolické účinky vedoucí ke zvýšení BUN, azotémie, acidózy a hyperfosfatemie (viz bod 4.4).

Tigecyklin může být spojen s trvalým zbarvením zubů, pokud je použit během vývoje zubu (viz bod 4.4).


04.9 Předávkování

O léčbě předávkování nejsou k dispozici žádné konkrétní informace. Intravenózní podání jedné dávky 300 mg tigecyklinu po dobu 60 minut u zdravých dobrovolníků vedlo ke zvýšenému výskytu nevolnosti a zvracení.Tigecyklin není významně odstraněn hemodialýzou.

05.0 FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

05.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: tetracykliny; ATC kód: J01AA12

Mechanismus účinku

Tigecyklin, glycylcyklinové antibiotikum, inhibuje translaci proteinu v bakteriích vazbou na 30S ribozomální podjednotku a blokováním vstupu molekul amino-acyl tRNA do místa A ribozomu. Tím se zabrání začlenění aminokyselinových zbytků do prodlužovacích řetězců peptidů.

Obecně je tigecyklin považován za bakteriostatický. Při 4násobku minimální inhibiční koncentrace (MIC) bylo pozorováno 2logové snížení počtu kolonií s tigecyklinem na Enterokok spp., Staphylococcus aureus, a Escherichia coli.

Odporový mechanismus

Tigecyklin je schopen překonat dva hlavní mechanismy rezistence na tetracykliny, ribozomální ochranu a eflux.Došlo ke zkřížené rezistenci mezi tigecyklinem a izoláty rezistentními na minocyklin patřícími do Enterobacteriaceae kvůli efluxním pumpám Multi Drug Resistance (MDR). Mezi tigecyklinem a většinou tříd antibiotik neexistuje zkřížená rezistence na cílové úrovni.

Tigecyklin je citlivý na chromozomálně kódované efluxní pumpy MDR Proteeae a ze Pseudomonas aeruginosa.

Patogeny rodiny Proteeae (Proteus spp., Providencia spp., e Morganella spp.) jsou obecně méně citliví na tigecyklin než ostatní členové skupiny Enterobacteriaceae. Snížená citlivost v obou skupinách byla přičítána nadměrné expresi nespecifické víceúčelové efluxní pumpy AcrAB. Snížená citlivost na "Acinetobacter baumannii byla přičítána nadměrné expresi efluxní pumpy AdeABC.

Bod zlomu

Hraniční hodnoty minimálního inhibičního koncentrátu (MIC) stanovené Evropským výborem pro testy antibakteriální citlivosti (EUCAST) jsou následující:

Stafylokok spp S ≤0,5 mg / L a R> 0,5 mg / L

Streptococcus spp. odlišný od S. pneumoniae S ≤0,25 mg / L a R> 0,5 mg / L

Enterokok spp. S ≤0,25 mg / L a R> 0,5 mg / L

• Enterobacteriaceae S ≤1 (^) mg / L a R> 2 mg / L

(^) Tigecyklin má sníženou aktivitu in vitro na Proteus, Providencia A Morganella spp.

U anaerobních bakterií existují klinické důkazy o účinnosti u polymikrobiálních intraabdominálních infekcí, ale neexistuje korelace mezi hodnotami MIC, farmakokinetickými a farmakodynamickými údaji a klinickým výsledkem. Proto nebyl pro citlivost přiřazen žádný bod zlomu. Je třeba poznamenat, že distribuce MIC pro takové organismy Bacteroides A Clostridium jsou velké a mohou zahrnovat hodnoty přesahující 2 mg / l tigecyklinu.

S klinickou účinností tigecyklinu proti enterokokům jsou „omezené zkušenosti“. V klinických studiích však bylo prokázáno, že intraabdominální polymikrobiální infekce reagují na léčbu tigecyklinem.

Citlivost

Prevalence získané rezistence se může u vybraných druhů lišit geograficky a v čase a místní informace o rezistenci jsou žádoucí, zejména při léčbě závažných infekcí. Pokud je místní prevalence rezistence taková, že je použitelnost léčiva u určitých typů infekcí diskutabilní, měl by být konzultován odborník.

Patogen Běžně citlivé druhy Grampozitivní aerobes Enterokok spp. † Staphylococcus aureus * Staphylococcus epidermidis Staphylococcus haemolyticus Streptococcus agalactiae * Streptococcus anginosus skupina * (včetně S. anginosus, S. intermedius a S. constellatus) Streptococcus pyogenes * Skupina streptokoků skupiny Viridans Gramnegativní aerobes Citrobacter freundii * Citrobacter koseri Escherichia coli * Klebsiella oxytoca * Anaerobes Clostridium perfringensPeptostreptococcus spp. † Prevotella spp. Druhy, u kterých může být získaná výdrž problémem Gramnegativní aerobes Acinetobacter baumannii Burkholderia cepacia Enterobacter aerogenes Enterobacter cloacae * Klebsiella pneumoniae * Morganella morganii Proteus spp. Providencia spp. Serratia marcescens Stenotrophomonas maltophilia Anaerobes Skupina Bacteroides fragilis† Přirozeně rezistentní organismy Gramnegativní aerobes Pseudomonas aeruginosa

* Označuje druhy, u kterých bylo posouzeno, že aktivita v klinických studiích byla uspokojivě prokázána

† viz část 5.1 týkající se Bod zlomu


05,2 "Farmakokinetické vlastnosti

Vstřebávání

Tigecyklin se podává intravenózně, a proto má 100% biologickou dostupnost.

Rozdělení

Vazba tigecyklinu na plazmatické proteiny in vitro, pohybuje se přibližně od 71% do 89% při koncentracích pozorovaných v klinických studiích (0,1 až 1,0 mcg / ml) Farmakokinetické studie na zvířatech a lidech ukázaly, že se tigecyklin rychle distribuuje do tkání.

U potkanů, kteří dostávali jednu nebo více dávek 14C-tigecyklinu, byla radioaktivita dobře distribuována ve většině tkání, přičemž nejvyšší celková expozice byla pozorována v kostní dřeni, slinných žlázách, štítné žláze, slezině a ledvinách. U lidí distribuční objem v ustáleném stavu tigecyklinu v rozmezí od 500 do 700 l (7 až 9 l / kg), což naznačuje, že tigecyklin je extenzivně distribuován mimo plazmatický objem a koncentruje se v tkáních.

Nejsou k dispozici žádné údaje týkající se možnosti, že by tigecyklin mohl u lidí překročit hematoencefalickou bariéru.

V klinických farmakologických studiích používajících terapeutický dávkovací režim 100 mg následovaný dávkou 50 mg každých 12 hodin byla Cmax tigecyklinu v ustáleném stavu 866 ± 233 ng / ml pro 30minutovou infuzi a 634 ± 97 ng / ml pro 60minutovou infuzi. AUC 0-12h v ustáleném stavu byla 2349 ± 850ng · h / ml.

Metabolismus

V průměru se odhaduje, že před vylučováním je metabolizováno méně než 20% tigecyklinu. U zdravých mužských dobrovolníků, kteří dostávali 14C-tigecyklin, byl nezměněný tigecyklin hlavní látkou značenou 14C v moči a stolici, kde však glukuronid, byl také přítomen N-acetylový metabolit a epimer tigecyklinu.

Vzdělávání in vitro mikrosomy na lidských játrech naznačují, že tigecyklin neinhibuje metabolismus zprostředkovaný žádnou ze 6 izoforem cytochromu P450 (CYP): 1A 2, 2C8, 2C9, 2C19, 2D6 a 3A 4 kompetitivní inhibicí. Tigecyklin navíc nevykazoval závislost na NADPH při inhibici cytochromů CYP2C9, CYP2C19, CYP2D6 a CYP3A, což naznačuje absenci inhibice na úrovni mechanismu těchto enzymů.

Odstranění

Získání celkové radioaktivity ve stolici a moči po podání 14C-tigecyklinu naznačuje, že 59% dávky je vyloučeno biliárním / fekálním vyloučením a 33% je vyloučeno močí. Obecně je primární cestou eliminace tigecyklinu biliární exkrece nemodifikovaného tigecyklinu. Glukuronizace a vylučování nemodifikovaného tigecyklinu močí jsou sekundární způsoby eliminace.

Celková clearance tigecyklinu je 24 l / h po intravenózní infuzi. Renální clearance je přibližně 13% z celkové clearance. Tigecyklin vykazuje polyexponenciální eliminaci ze séra se středním terminálním eliminačním poločasem po opakovaných dávkách 42 hodin, přestože existuje vysoká interindividuální variabilita.

Zvláštní populace

Jaterní nedostatečnost

Farmakokinetický profil tigecyklinu po jednorázové dávce nebyl u pacientů s lehkou poruchou funkce jater změněn. Systémová clearance tigecyklinu se však snížila o 25% a 55% a poločas tigecyklinu se prodloužil o 23% a 43% u pacientů se středně těžkou nebo těžkou poruchou funkce jater (Child Pugh B a C)., ( viz bod 4.2).

Selhání ledvin

Farmakokinetický profil tigecyklinu po jednorázové dávce nebyl u pacientů s renální insuficiencí (clearance kreatininu) změněn

Starší pacienti

Nebyly pozorovány žádné celkové rozdíly ve farmakokinetice zdravých starších subjektů ve srovnání s mladšími subjekty (viz bod 4.2).

Dětští pacienti

Farmakokinetika tigecyklinu u pacientů mladších 18 let nebyla stanovena (viz bod 4.2).

Sex

Nebyly zaznamenány žádné klinicky relevantní rozdíly v clearance tigecyklinu mezi muži a ženami. Odhaduje se, že AUC je o 20% vyšší u žen než u mužů.

Závod

V clearance tigecyklinu na základě rasy nebyly žádné rozdíly.

Hmotnost

Normalizovaná clearance pro hmotnost a AUC se u pacientů s různými tělesnými hmotnostmi, včetně pacientů s tělesnou hmotností ≥ 125 kg, podstatně nelišila. U pacientů s tělesnou hmotností ≥ 125 kg byla AUC o 24% nižší. Pro pacienty s tělesnou hmotností 140 kg a více nejsou k dispozici žádné údaje.


05.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Ve studiích toxicity po opakovaných dávkách na potkanech a psech byla pozorována lymfoidní deplece / atrofie lymfatických uzlin, sleziny a brzlíku, snížení počtu erytrocytů, retikulocytů, leukocytů a krevních destiček ve spojení s hypocelulárností kostní dřeně a nežádoucí účinky na renální a gastrointestinální změny s tigecyklinem na expozice 8krát a 10krát vyšší než denní dávka pro člověka na základě AUC u potkanů ​​a psů. Tyto změny se ukázaly být reverzibilní po dvou týdnech léčby.

Po dvou týdnech léčby bylo u potkanů ​​pozorováno nevratné zbarvení kosti.

Výsledky studií na zvířatech naznačují, že tigecyklin prochází placentou a nachází se ve tkáních plodu. Ve studiích reprodukční toxicity byla u tigecyklinu pozorována snížená hmotnost plodu u potkanů ​​a králíků (s tím související zpoždění osifikace) a ztráta plodu u králíků. Tigecyklin nebyl teratogenní u potkanů ​​ani králíků.

Výsledky studií na zvířatech s použitím tigecyklinu značeného 14C ukazují, že tigecyklin se rychle vylučuje mlékem kojících potkanů. V souladu s omezenou orální biologickou dostupností tigecyklinu existuje jen malá nebo žádná systematická expozice tigecyklinu u mláďat, která jsou kojena v důsledku expozice mateřským mlékem.

K hodnocení karcinogenního potenciálu tigecyklinu nebyly provedeny dlouhodobé studie na zvířatech, ale krátkodobé studie genotoxicity tigecyklinu byly negativní.

Ve studiích na zvířatech bylo intravenózní bolusové podání tigecyklinu spojeno s histaminovou odpovědí. Tyto účinky byly pozorovány při expozicích 14krát a 3krát vyšších než je denní dávka pro člověka na základě AUC u potkanů ​​a psů.

Po podání tigecyklinu nebyly u potkanů ​​pozorovány žádné známky fotosenzitivity.

06.0 FARMACEUTICKÉ INFORMACE

06.1 Pomocné látky

Monohydrát laktózy.

Kyselina chlorovodíková, hydroxid sodný (pro úpravu pH).


06.2 Neslučitelnost

Následující léčivé látky nesmí být podávány současně s přípravkem Tygacil prostřednictvím stejné linie Y: amfotericin B, lipidový komplex amfotericinu B, diazepam, esomeprazol, omeprazol a intravenózní roztoky, které by mohly způsobit zvýšení pH nad 7.

Tygacil nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky, pro které nejsou k dispozici žádné údaje o kompatibilitě (viz bod 6.6).


06.3 Doba platnosti

24 měsíců.

Po rekonstituci a naředění v sáčku nebo jiném vhodném infuzním kontejneru (např. Skleněná láhev) by měl být tigecyklin okamžitě použit.


06.4 Zvláštní opatření pro skladování

Uchovávejte při teplotě do 25 ° C.

Podmínky uchovávání rekonstituovaného přípravku viz bod 6.3.


06.5 Charakter vnitřního obalu a obsah balení

Injekční lahvičky z čirého skla (5 ml, sklo typu I) uzavřené šedou butylovou gumovou zátkou a odnímatelným hliníkovým těsněním. Tygacil je distribuován v balení po 10 lahvičkách.


06.6 Návod k použití a zacházení

Lyofilizovaný prášek by měl být rekonstituován 5,3 ml infuzního roztoku chloridu sodného 9 mg / ml (0,9%), infuzním roztokem 50 mg / ml (5%) dextrózy nebo laktátovým Ringerovým roztokem. 10 mg / ml tigecyklinu. Injekční lahvičku pomalu protřepávejte, dokud se přípravek nerozpustí. Poté by mělo být 5 ml rekonstituovaného roztoku okamžitě odebráno z lahvičky a přidáno do 100 ml intravenózního infuzního vaku nebo jiného vhodného infuzního kontejneru (např. Skleněné lahve).

Pro dávku 100 mg rekonstituujte pomocí dvou lahviček ve 100 ml intravenózním infuzním vaku nebo jiném vhodném infuzním obalu (např. Skleněná láhev).

(Poznámka: lahvička obsahuje přebytek 6%. Proto 5 ml rekonstituovaného roztoku odpovídá 50 mg účinné látky). Rekonstituovaný roztok by měl mít žlutou až oranžovou barvu; pokud ne, roztok by měl být zlikvidován. Parenterální přípravky by měly být před podáním vizuálně zkontrolovány na přítomnost korpuskulárního materiálu a změnu barvy (např. Zelené nebo černé).

Tygacil lze podávat intravenózně prostřednictvím vyhrazené linky nebo linie Y. Pokud je stejná intravenózní linka použita pro sekvenční infuze několika účinných látek, měla by být linka propláchnuta před a po infuzi Tygacilu nebo chloridem sodným 9 mg / ml (0,9%) infuzní roztok nebo s dextrózou 50 mg / ml (5%) infuzní roztok. Injekci přes tuto společnou linku je třeba provést kompatibilním infuzním roztokem. s tigecyklinem a jakýmkoli jiným léčivem (viz bod 6.2) .

Tento lék je určen pouze k jednorázovému podání; veškerý nepoužitý roztok by měl být zlikvidován.

Kompatibilní intravenózní roztoky zahrnují: infuzní roztok chloridu sodného 9 mg / ml (0,9%), infuzní roztok dextrózy 50 mg / ml (5%) a Ringerův laktátový infuzní roztok.

Při podávání prostřednictvím linie Y byla prokázána kompatibilita přípravku Tygacil zředěného 0,9% infuzním roztokem chloridu sodného pro následující léčiva nebo ředidla: amikacin, dobutamin, dopamin hydrochlorid, gentamicin, haloperidol, Ringer laktát, lidokain hydrochlorid, metoklopramid, morfin noradrenalin, piperacilin / tazobaktam (formulace s EDTA), chlorid draselný, propofol, ranitidin hydrochlorid, teofylin a tobramycin.

07.0 DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Wyeth Europe Ltd.

Huntercombe Lane South

Taplow, Maidenhead

Berkshire, SL6 OPH

Spojené království

08.0 REGISTRAČNÍ ČÍSLO

EU/1/06/336/001 - AIC č. 037046012

09.0 DATUM PRVNÍ REGISTRACE NEBO PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 24. dubna 2006

10.0 DATUM REVIZE TEXTU

Červenec 2010

11.0 PRO RÁDIOVÉ DROGY, ÚPLNÉ ÚDAJE O VNITŘNÍ DOSIMETRII ZÁŘENÍ

12.0 PRO RÁDIOVÉ DROGY, DALŠÍ PODROBNĚ POKYNY K PŘÍPADNÉ PŘÍPRAVĚ A KONTROLE KVALITY

Tagy:  těhotenství sport čas krmení